Dr. Jan Mestak, CSc. A Surgeon who Believes In Good

Doc. MUDr. Jan Měšťák, CSc. chirurg, který věří v dobro

Českou školu plastické chirurgie založil akademik František Burian, který vypracoval dva atlasy plastické chirurgie, podle nichž se dodnes operuje, a mohli byste je najít v knihovnách plastických chirurgů celého světa. Podkladem pro jejich zrod byly jeho zkušenosti z polních lazaretů v Temešváru, kde sešíval těla vojáků poničená válkou. Doc. MUDr. Jan Měšťák, CSc. je jedním z plastických chirurgů, kteří vycházeli ze školy plastické chirurgie akademika Františka Buriana.

Trochu lepší než průměrný student

Pochází z filmařské rodiny. Jeho dědeček Rudolf Měšťák natočil jeden z prvních českých filmů - Pražský kat v titulní roli s Gustavem Frištenským - mistrem Evropy v řecko-římském zápase z roku 1903. U filmu - v české divizi americké filmové společnosti Metro-Goldwyn-Mayer - zůstal i jeho otec Jindřich Měšťák. Stal se vedoucím programového oddělení hlavního města Prahy. U filmu zakotvila také sestra docenta Měšťáka stejně jako její otec u filmové distribuce. Jana Měšťáka film nezlákal a zcela se vymkl rodinné tradici. Jako hyperaktivní dítě se věnoval trojboji, fotbalu a ve čtrnácti letech začal hrát házenou a volejbal v pražské Slavii. Už po prvním roce se dostal do národního mužstva, kde hrál čtyři roky až do vojny. Tento úspěch ale nemohl vyrovnat problémy ve škole. Sám o sobě říká, že byl trochu lepší než průměrný student, ale poznámky a dvojky z mravů neumožňovaly příliš široký výběr školy. Hlas rodinné rady nakonec padl na hotelovou školu v Mariánských Lázních. Jan ale nebyl přizván ani ke zkouškám a tak si oblékl modrý plášť učně ČSAV a začal se učit jemným mechanikem. V šestnácti letech se dostal k výrobě prvního laseru. K medicíně si přičichl až během vojny, kdy sloužil jako pomocná síla na marodce. Po vojně se rozhodoval mezi studiem trenérství a biologie, nebo medicínou. Protože však v Institutu tělesné výchovy ten rok otevřeli jen obor trenérství, podal si přihlášku na lékařskou fakultu UK. Byl přijat do nultého ročníku spojeného s praxí v nemocnici na Vinohradech. Teprve rok poté se dostal na řádné denní studium. Ve třetím ročníku nastoupil na Vinohradech jako pomocná vědecká síla na kliniku plastické chirurgie, kde tehdy působili jedni z posledních žáků akademika Františka Buriana - profesorka Pešková a profesor Fára. Jan zde dále pronikal do tajů plastické chirurgie, ke které získal vztah v době svého studia nultého ročníku. V dílnách fakulty opravoval zámky a kliky, procházel po všech odděleních - přicházel do styku i s dětmi, které má velmi rád. Tak se dostal na plastiku, aniž tušil, že si ji v budoucnu vyvolí. Po ukončení studia nastoupil jako mladší sekundář na chirurgické oddělení do nemocnice s poliklinikou v Mostě. “Prožíval jsem si zde důležitou praxi pod vedením doktora Krtičky. Byla to tvrdá praxe, ale zvládnout se dá všechno. Chce to jen vůli,” říká. Dva roky poté se již jako zkušený chirurg vrátil zpět do Prahy na vinohradskou kliniku plastické chirurgie. Věnoval se zejména chirurgii ruky, obličejovým rozštěpům, kožním nádorům, poúrazovým a pooperačním stavům.

Chirurg na dvou klinikách

Po roce 1989 absolvoval dlouhodobé stáže a studijní pobyty v zahraničí. Zejména v USA, Brazílii, Argentině, Švédsku, Norsku, Německu a Švýcarsku. Získal tak cenné zkušenosti a patří k předním odborníkům svého oboru. Plastická chirurgie je široký obor. Zaujímá množství vrozených i získaných vad obličeje, rukou, genitálií, kožní nádory, neřešitelné pooperační stavy, kýly, poúrazové stavy, popáleniny, zpětné našívání končetin a jejich částí a teprve v poslední řadě kosmetiku. Proto také docenta Měšťáka můžete potkat na dvou klinikách. První je Klinické a výukové centrum na Bulovce, kde se řeší téměř všechny vrozené a získané vady a druhou je Klinika Esthé, otevřená v prosinci roku 1997. Jsou zde dva plastičtí chirurgové a během jednoho roku odoperovali na 1500 operací. Zájem klientů stoupl až o 400 procent a klinika Esthé patří k nejvyhledávanějším v České republice. Lidé a zejména ženy stále více dbají o svůj vzhled. Přibližně 30 procent klientů chirurgický zákrok nepotřebuje a lékař se jim jej snaží rozmluvit. Přesto se celých pět až sedm procent z nich vrací a na operaci trvá. Docent Měšťák říká, že “provádí operace, které působí přirozeným dojmem. Pokud by snad žena chtěla ňadra příliš velká, musí jít jinam. Také před liposukcí doporučuje nejprve cvičení pod odborným dohledem, a teprve poté přistupuje k zákroku. Když ale přijde muž s přetékajícím břichem z přejídání, neuspěje. To je jen jeho pohodlnost a musí se pokusit s tím něco udělat sám.”

K podstatě života

“Největší radostí je pozorovat rodiče, když jim po operaci rozštěpu dítěte nesu jejich potomka zpět. Jsou jen udiveni tím, jaké mají krásné dítě,” říká. Děti má pan docent velmi rád, ale dosud se nesmířil s jejich utrpením. Přiznává dokonce, že má problémy i s píchnutím injekce, protože je bolí a mají strach. “Snažím se je uklidnit, aby se nebály,” vysvětluje. Na co myslí při operaci? “Když operuji, myslím především na tu operaci, na její úspěch. A i když je operace dlouhá, je to jako když dlouho řídíte auto. Také ho řídíte dobře. Dostávám se k podstatě lidského života. To vytvoří pevnou hierarchii hodnot. Někteří lidé chodí do kostela, a přesto jsou závistiví a zlí. Já nejsem věřící, ale věřím v dobro,” sděluje své krédo docent Měšťák. Mnohdy stačí drobné úpravy a z kliniky odchází zcela jiný člověk zářící štěstím. Docent Měšťák bývá zván často z titulu předsedy představenstva Ústavu lékařské kosmetiky k soutěžím krásy Miss. Kde jinde můžeme posoudit ženskou krásu lépe než na těchto soutěžích? “Mám rád ženy, z nichž vyzařuje hřejivost a vřelost, a které mají v sobě jiskru.”

A to samo o sobě dokáže často víc než skalpel.